Část vašeho týmu tvoří děti z Ukrajiny. Jak se k Vám dostaly?

Ano, je to tak. Pokud se nepletu momentálně jich máme devět. Jedná se o děti ve věku šest až dvanáct let a přišly k nám díky dvěma faktorům. První je naše zapojení do programu „Sport pro uprchlíky“. Druhý je propagace a zpřístupnění hokejbalu dětem z Ukrajiny s tím nám pomohl i pan Doležal. První děti přišly už na jaře a postupně se přidávaly další kamarádi ze školy apod. Během prázdnin možnost hrát hokejbal rozkřikla v komunitě a přibylo nám dalších pět členů.

Jaká je práce s těmito dětmi, není např. problém v komunikaci nebo rodiči? Jak případnou jazykovou bariéru řešíte?

Obecně práce s dětmi v tomto raném věku je stejná. Snažíme se, aby se hokejbalem bavily a my je co nejméně okřikovali, ne vždy to však jde. Všichni chtějí běhat za míčkem a dávat góly. Jazyková bariéra tu samozřejmě jistá je, ale dvě věci nám zatím fungují dobře, a to komunikace přes starší sourozence a píšťalka. Ve skupině se vždy najde některé z dětí, které „jde“ čeština velice dobře a pomůže tak ostatním. Když jsme si hned na začátku vysvětlily, že po zapískání se přestanou dělat „trdloviny“ a má se poslouchat trenér, tak se to dá vždy zvládnout. Tréninky jsou někdy pro nás trenéry opravdu náročné, ale vidět na konci spokojené a unavené děti je vždy skvělá zpětná vazba. Máme také štěstí, že nám v letošním roce chodí pomáhat i naši odchovanci z řad juniorů a dorostenců. Na tréninky nám z pravidla chodí cca patnáct dětí a z toho většinou polovina mluví jiným jazykem, což chce individuální přístup. Tímto bych chtěl poděkovat všem trenérům, kteří to dělají pro radost a ve svém volném čase.

V jakých kategoriích jsou děti zapojeny?

Polovina dětí nastupuje za přípravku a druhá spadá do kategorie minipřípravky. Máme tedy děti ročníků 2014 a níže.

Na podzim jste pořádali několik náborů, jak jste byli úspěšní, popř. jakou formou nábory uskutečňujete?

Nábory obecně uskutečňujeme v Brně ve spolupráci s Českomoravským svazem hokejbalu, od kterého jsme měli zapůjčené mobilní hřiště, střelnici, hokejky apod. Na akcích pak dětí obdrží propagační materiály a dárkové předměty s logem hokejbalu. Využíváme jak větších akcí, které pořádá město Brno, tak se snažíme účastnit i akcí v jednotlivých městských částech. Finální dohledání odkud dzámejce přišel je někdy těžké, jelikož do těchto akcí zapojujeme i rodiče již aktivních hráčů. Důležité je však, že se členská základna rozrůstá. Do budoucna bychom rádi zařadili například QR kód pro každou akci zvlášť, abychom pak mohli dohledat, kde byla úspěšnost největší. Jinak samozřejmě jedeme osvědčené pravidlo s letáčky do školek a škol, otevřené tréninky a práce na sociálních sítích. Ač se to nezdá pár dětí mi řeklo, že si nás prostě „vygooglily“. Jsem tedy rád, že jsem je od počítače dostaly i na hřiště. Říká Robert Pinkas. 

Hodnocení jednoho z turnajů si můžete přečíst ZDE.